Jdi na obsah Jdi na menu
 


Křeček syrský

Křeček zlatý nebo-li syrský (Mesocricetus auratus

Velikost: 8 - 10 cm
Váha: 85 - 180 g
Délka života: 2 - 3 roky
Pohlavní dospělost: 35 - 45 dní
Věk vhodný k započetí chovu: 3 - 4 měsíce
Délka cyklu říje: 4 dny
Doba březosti: 15 - 16 dní
Narození: bezproblémový porod, mláďata lysá a slepá, váha 1 - 2 g
Počet mláďat
: 5 - 9
Počet vrhů: 4 - 6
Doba kojení, odstavení mláďat: 15 - 21 dní 

Vzhled:

V domácích chovech existuje řada různých forem, které se liší barvou, místem zbarvení, strukturou srsti nebo i povahou. Kožíšek ruského křečka je například krátkosrstý a bílý. Na ouškách, nose a tlapkách má navíc tmavé skvrny.
Dlouhosrstý křeček zlatý má zase na dotek hedvábnou srst.
Chovnou novinkou je i křeček zlatý královský. Je krátkosrstý, srst má sametovou a chlupy nejsou zplihlé. Navíc je jednobarevný, nejčastěji v černé nebo modré. 

 

Povaha:

Křečci syrští jsou přítulní, snadno ochočitelní, i když samičky bývají agresivnější. Tito křečci jsou samotáři a nedoporučuje se je chovat v párech, i když se mohou najít výjimky.

 

Klec:

Velikost klece pro jednoho křečka by měla být minimálně 60 x 25 x 30. Vhodná je klec která má alespoň dvě strany z vodorovných mříží, aby po nich křeček mohl šplhat. Tip: Do mezer v drátěném patře zapadávají křečkům nohy, proto je dobré položit do patra kus kartonu, aby mohl křeček chodit po rovném povrchu.

 

Důležité: Kam s klecí:

Klec postavte na nějaké klidné místo ke stěně, nejlépe do rohu. Vybrané místo by mělo být světlé, bez průvanu nebo vlhkosti. Pozor! Nesmí být příliš blízko topení, nebo naproti oknu aby do ní svítilo slunce- hrozí přehřátí křečka.

 

Napáječka:

Kromě klece nejnutnější věc. Na trhu je spoustu druhů napáječek, pro vašeho křečka však bude nejvhodnější plastová o velikosti 100 ml. Důležité je, aby měla kovové pitítko (tyčinka, která vede z napáječky, slouží jako brčko ). Stávalo se mi, že jiné napáječky mi křečci zničili. Do terária se dá použít skleněná napáječka, křečci z ní však likvidují gumové části.

 

Domeček:

Pokud křečkovi pořizujete plastový domeček, dávejte pozor na příliš tenký plast. Křečci ho rádi okusují a takový kousek stříšky z domečku v tlustém střevě dokáže nadělat pěknou paseku. Nejvhodnější jsou domky dřevěné, nebo keramické. Dobře také poslouží keramický květináč či kokosová skořápka. Pokud si chcete pořídit miminka, můžete použít i hnízdní budku pro andulky. Až bude mít vaše samička mladé, budete moct odklopit střechu budky a v klidu pozorovat mláďata.

 

Podestýlka:

Asi nejčastěji používanou podestýlkou pro křečky jsou hobliny. Ty neodsuzuji, jen by v nich neměly být drobné piliny, které se práší a dráždí oči i nos křečka. Vhodná je i podestýlka z kukuřičných vřeten (německý výrobce ), která se vůbec nepráší a perfektně saje všechnu vlhkost. Absolutně nevhodný je kočkolit.

 

Miska:

Není tolik důležitá, jelikož pokud křečkovi krmení nasypete na některá místa v kleci, bude mít o zábavu postaráno při hledání potravy (mimochodem- v přírodě křeček naběhá až deset kilometrů za den aby se uživil ). Na umístění potravy však nevybírejte místa jako je roh klece nebo prostor pod napáječkou (krmení se znehodnotí případným ukápnutím vody do misky, nebo na nasypanou hromádku ). Pokud se však pro misku rozhodnete, vyberte takovou, která se hned nepřevrátí, tzn. kameninovou (tu také křeček nebude okusovat ).

 

Kolečko na běhání:

Pokud máte dva křečky, nebo hodně prostornou klec, nemusíte běhátko pořizovat. Většina křečků však běhání v kolečku miluje a někteří z nich se dokonce stávají "vrcholovými sportovci" (takový křeček neustále běhá v kolečku, občas se jde nažrat a jinak spí ). Které kolečko je na běhání nejvhodnější, musíte určit vy sami. Každé z nich má své výhody i nevýhody.

 

Krmení:

Spoustu lidí si myslí, že křečkovi stačí nějaké zrní, jednou za čas mrkev nebo jablko, a mají vystaráno. Jenže tak by to nešlo. Nám lidem by taky po celý život nestačily pouze brambory a k tomu sem tam kousek nějaké přílohy. Řeknete si- vegani (druh vegetariána živící se pouze rostlinnou stravou ) to taky zvládnou bez živočišných bílkovin, tak proč by to nezvládl i můj křeček. Ale křeček tak prostě žít nemůže. V přírodě se také neživí výhradně potravou rostlinného původu. Sežere na co přijde. Od různých semen, bylin až po červíky a larvy které objeví na svých výpravách za potravou. Proto mu také v zajetí musíme poskytnout kvalitní potravu podobnou té, jakou nalezne v přírodě. Takže- i pokud jste vegetarián, musíte se občas přemoct a koupit svému křečkovi něco živočišného původu.

 

Zdraví:

Jak poznáme, že je náš křeček nemocný?
Když je o křečka správně pečováno, je správně krmen, má dostatek pohybu a jeho obydlí je udržováno v teple, suchu a čistotě, je obvykle zdravý. Přesto však může onemocnět. Projevit se to může různými způsoby. Nejčastějším projevem nemoci je nechuť k jídlu. Křečci mají velmi dobrý apetit a pokud vidíte, že vašemu křečkovi nechutná, je s ním určitě něco v nepořádku. Příznaky můžou být ale i jiné, například špinavá srst kolem ocasu je známkou průjmu, nebo se v kožíšku vyskytují olysalá místa.

Jak postupovat při léčení nemocného křečka?
Pokud máte podezření, že je váš křeček nemocný, nikdy neodkládejte návštěvu zvěrolékaře. On si s ním poradí ve většině případů lépe než vy. Přestože né vždycky křečka zachrání, může vám alespoň objasnit jeho nemoc a ujistit vás, že jste neudělal nic špatně, což je velmi důležité. Při převozu křečka k veterináři se vždy
postarejte o to, aby byl křeček v teple a měl dostatek čerstvé vody.

Nejčastější příznaky nemocí:

Kýchání, podrážděné oči a nos, ze kterého teče

- může to být alergie, třeba na nějaký materiál na hnízdo, na osvěžovač vzduchu nebo leštěnku ve spreji. Ale může to být také nachlazení, takže držte křečka v teple, a když mu do druhé dne nebude lépe, odneste ho ke
zvěrolékaři.

Srst kolem ocasu velmi špinavá a třeba i vlhká

- váš křeček má průjem, možná jen proto, že snědl něco, co mu nesvědčilo. Ale může to být také první známka vážné infekční nemoci, takže odneste křečka hned ke zvěrolékaři.

Olysalá místa v kožíšku

- může to být jen stářím, nebo se mohl křeček o něco třít a srst si odřít. Ale pokud si holá místa škrábe, mohou být příčinou roztoči. Veterinář vám dá přípravek, kterým je odstraníte.

Nechuť k jídlu, oteklá tvář a slzící oči

- vašemu křečkovi něco uvízlo v lícní torbě. Odneste ho k veterináři!

Po pádu nebo po příliš divokém zacházení leží křeček úplně nehybně, jako by byl mrtvý

- je v šoku, i když nemusí být nijak vážně zraněný. Když ho necháte na klidném, teplém místě, měl by se za hodinu nebo za dvě vzpamatovat. Když ne, odneste ho ke zvěrolékaři.

Říznutí (křeček se pořezal o něco ostrého)

- přidejte kapku antiseptika k teplé vodě (převařte ji a nechte vychladnout) a jemně ránu omyjte. Když zčervená a zanítí se, odneste křečka ke zvěrolékaři.

"Mokrý ocas"

- vyskytuje se většinou u mláďat (kolem odstavu), je to bakteriální onemocnění projevující se zapáchajícím průjmem (až je ocas mokrý), je nutné IHNED vyhledat veterináře a podat křečkovi antibiotika, jinak může uhynout i během 24 hodin. Je to onemocnění vyvolané stresem (např. brzký odstav od matky), je nakažlivé a náchylnost je dědičná (pokud křeček někdy v životě měl tuto nemoc a byl vyléčen, neměl by se používat k chovu!).
Nemocné zvíře je nutné oddělit, po vyléčení klec pořádně vydesinfikovat (např. Savo) a nechat nejlépe několik týdnů stát než se do ní dá nový křeček.

Zlomeniny

Zkušenost chovatele: "křeček nešťastně spadl a zlomil si nožičku. Nejlepší je jít okamžitě k veterináři, ten si s tím poradí. Pokud si toho nevšimnete, může křečkovi srůst nožička špatně a bude jí mít zdeformovanou."